Stravování v průběhu kojení

Možná jste si už setkala s velmi obsáhlým seznamem vhodných a nevhodných potravin při kojení. Pojďme se na něj spolu podívat a objasnit si pár oblíbených mýtů.

Nabízím Vám informace ohledně stravování kojící maminky:

Základní je si uvědomit, že těhotenství ani kojení není nemoc, je to běžný stav, na který je organismus nastaven. Není proto bezpodmínečně nutné, dodržovat dietu, výrazně se omezovat. Důležité je vnímat své tělo, uvědomit si, že pokud něco nedělá dobře mně samotné, MŮŽE, ale také nemusí to dělat dobře miminku. Takže pokud já sama nesnesu cibuli, bolí mně z ní žaludek, nebudu si ji dávat ani během kojení atd…

 Čerstvé pečivo?

První dny po porodu, než se žena celkově zabydlí v „novém těle“, je vhodné čerstvé pečivo omezit. Myslím tím však den, dva. V období před a během porodu se tělo čistí, mnohdy má žena průjem a proto není od věci, dát střevům pár dní poté oddych. U čerstvého pečiva je potíž v kvasnicích, v kynutí. Pokud si vyberete chléb žitný, nebo bez kvasnic, není s ním problém, ani v případě, že ho sníte přímo z trouby. Tak jako u všeho platí zásada střídmosti a „rande na slepo“ J Takže dejte si s chutí krajíček – ne 4 a uvidíte. Pokud nezpozorujete žádnou změnu ve svém ani miminkovském břiše, s chutí pokračujte.

Mléko a mléčné výrobky?

V Evropě je velmi oblíbená a mnohdy i lékaři doporučovaná zvýšená konzumace mléka a mléčných výrobků v období těhotenství, kojení, růstu nemoci a podobně. Jsme však jediný živočišný druh na světě, který pije mléko jiného živočišného druhu. Představte si třeba lva, který si jde pro mléko k nosorožci… To jen tak k zamyšlení, také mám mléko občas ráda. Je však dobré mít tuhle informaci na paměti. Děti, které se narodí a především jejich zažívací trakt neví nic o našich kulturních zvycích a domnělé prospěšnosti mléka. Střeva novorozence jsou biologicky nastavena na trávení mateřského mléka. Nemá prostě zatím střeva zralá na nic jiného, něž mléko své maminky. Proto někdy větší množství mléčných výrobků, které maminka sní, může miminku způsobit bolení bříška. V případě, že vypozorujete, že třeba po jogurtu, sklenici mléka a tvarohovém zákusku, Vaše miminko pláče, zkuste mléko vyřadit z jídelníčku. Efekt se však projeví za cca týden. Pokud máte pocit, že bez mléka budete mít málo vápníku, vypadají Vám zuby, zkazí se nehty a kosti, nezoufejte. Vápník najdete i jinde než v mléce a dokonce v lépe vstřebatelné formě. Více o vápníku zde: http://www.prvky.com/vapnik-potraviny.html

 Někdy a to zřídka může mít miminko bolení bříška způsobené alergií na bílkovinu kravského mléka (ABKM) nebo Laktózovou intolerancí.

ABKM = alergie na bílkoviny kravského mléka je nežádoucí odpovědí našeho imunitního systému na některé bílkoviny (proteiny) obsažené v kravském mléce. Nejčastěji bývá diagnostikována ve věku 3–6 měsíců. Může vzniknout:

• u dětí plně kojených
• u dětí na umělém mléce
• až v době podávání příkrmů

Průzkum provedený v r. 1999 v Praze konstatuje výskyt 0,66 % ABKM v kojenecké populaci.

Příznaky: trávicí potíže (průjmy, koliky, zvracení), kožní projevy (atopický ekzém, kopřivka), respirační obtíže (alergická rýma, astma)

Při podezření na ABKM je však potřeba provést řadu testů, než je možné ji definitivně stanovit! Usuzovat na ni pouze na základě večerního pláče či „koliky“ je nevhodné! Při potvrzené alergii na bílkovinu kravského mléka se přistupuje ke striktní dietě.  Vysadí se mléko i mléčné výrobky, je nutné se vyvarovat všech zdrojů kravských bílkovin. U kojených dětí je obvykle možné s kojením pokračovat, pouze v  některých případech se kojícím matkám doporučuje dodržovat speciální dietu. U nekojených dětí je nutné používat speciálně upravená mléka s plně naštěpenou (hydrolyzovanou) bílkovinou .

Laktózová intolerance

Jedinci, kteří jsou postiženi laktózovou intolerancí, mají nedostatek enzymu laktázy. Z tohoto důvodu nejsou schopni zpracovat a vstřebat mléčný cukr – laktózu. Činností střevních bakterií nestrávená laktóza kvasí a dochází k  nadměrné produkci plynů. Důsledkem jsou bolesti břicha, nadýmání a průjmy. Na rozdíl od alergie na bílkovinu kravského mléka se intolerance laktózy projevuje pouze trávicími potížemi  - ke kožním ani respiračním projevům nedochází. Striktní bezmléčná dieta většinou při intoleranci laktózy není nutná. Postižený obvykle bez větších obtíží snese malé množství mléka nebo mléčných výrobků. Pro jogurty a sýry je typické, že obsahují menší množství laktózy v důsledku činnosti bakterií mléčného kvašení. Specifickou situací je laktózová intolerance přechodná, získaná. K té dochází nejčastěji při narušení střevní mikroflóry po podávání antibiotik nebo po prodělaném střevním infekčním onemocnění.  Obvykle trvá 1-3 týdny, dokud se střeva nezahojí. Máte-li u svého děťátka podezření na ABKM nebo na laktózovou intoleranci, kontaktujte svého pediatra. Diagnostika a léčba těchto onemocnění vždy patří do rukou lékaře. (_{Zdroj: PETRŮ, Vít et al.  Dětská alergologie. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2012, 531 s. Aeskulap. ISBN 978-802-0425-843)}

Káva, čaj?

Kofein a thein jsou obsažené nejen v kávě a čaji, ale také i v kvalitním kakau a čokoládě. Ani v období kojení není bezpodmínečně nutné se jich vzdát. Je opět potřeba dodržovat zásadu střídmosti. Kofein stimuluje, zvyšuje srdeční frekvenci, zvyšuje tlak. Přechází do krve, a protože mléko se z krve tvoří, přechází i do mléka. Studie zabývající se vlivem kofeinu na kojené dítě jsem nedohledala, vycházím proto ze studie WHO, Deutsche Gesellschaft für Ernährung a Skandinávské studie věnující se vlivu kofeinu v těhotenství. Z těch vyplývá, že velmi vysoké, pravidelné dávky kofeinu v těhotenství mohou mít vliv na oddálení porodu a na nižší porodní hmotnost dítěte (v průměru o 21-28g). Čistě teoreticky může mít i kofein v mléce podobné účinky na vyvíjející se miminko. V případě, že nebudete konzumovat více než 300mg kofeinu denně (dlouhodobě a pravidelně), je pití kávy považováno za bezpečné.

Zdroj: http://www.actualgyn.com/clanek/2015/166, https://gynweb.cz/tehotenstvi-a-porod/vyziva/kofein-v-tehotenstvi

 Bylinky, koření?

Platí stále to stejné, pokud si po těžkém jídle dáte šálek mátového čaje, téměř jistě k útlumu laktace nedojde. Bylinky ve formě čajů nebo koření do stravy se dají v běžném množství používat i po čas kojení. U čaje platí, že pokud nevypijete více než 2 šálky silného čaje, více dní po sobě NIC se nestane. Podobně je na tom i koření (paprika, čili), někoho podráždí, jiného ne. Doporučuji zkusit. Naopak saturejka, majoránka, kmín, anýz, fenykl pomáhají měnit nadýmaví potraviny na méně nadýmavé. Pozor fenykl je velmi často doporučován proti kojenecké kolice, bývá v kojících čajích, ale je velmi agresivní a silný. Může na některá miminka působit naopak dráždivě!

Ovoce, syrová zelenina? 

Platí zde stejná pravidla jako všude jinde, opatrně zkoušejte. Zeleninu nejlépe sezónní, ze zahrádky. Ovoce z lokality odkud pocházíme. S citrusy opatrně, i když nemusí být nutně pravda, že alergizují. Nemusí alergizovat samotné ovoce, jako spíš jeho postřik. Výrazně nadýmavou zeleninu – pokud nám samotným vadí- zařazujeme opatrně a pokud možno ve vařeném stavu (vaříme nejlépe v otevřeném hrnci, lépe tím vyprchají nadýmavé látky).

Maso?

Možná jste se již setkala s názorem, že kojící musí jíst maso, aby měla dostatek bílkovin. Ano pokud máte na maso chuť, klidně si dejte stehno od kuřete nebo pořádný řízek. Pokud však chuť nemáte, není třeba se do masa nutit. Bílkoviny se dají doplnit i jinak. A při správné přípravě se nemusíte bát ani luštěnin. Přehled najdete v tabulce.

Zdroj: https://www.bezhladoveni.cz/bilkoviny-v-potravinach-2/

Luštěniny? 

Nejznámější strašáci kojících maminek. Obsahují však velké množství prospěšných látek, doplňují rostlinné bílkoviny a svědčí zažívání. Na luštěninách je nejdůležitější právě příprava. Nezáleží na druhu luštěnin – vždy je nutné propláchnutí a namočení. Nejprve tedy luštěniny důkladně propláchněte ve studené vodě a rukou promněte. Luštěniny potom namočte. Každý druh luštěnin si vyžaduje pečlivé namočení. Pokud chcete mít jistotu, nechejte je namočené přes noc. Minimum je alespoň 5 hodin. Žlutá a červená čočka prý namočit nepotřebuje, ale pokud máte problémy s nadýmáním i při konzumaci této luštěniny, můžete ji pro jistotu namočit stejně jako ostatní druhy. Čím větší a tvrdší luštěniny jsou, tím déle musejí být namočené. Vodu po namočení vylijte a luštěniny znovu pečlivě propláchněte. Potom dejte vařit. Snížíte tím obsahu purinů, což jsou nadýmavé látky. Luštěniny v hrnci přiveďte do varu a seberte pěnu, která se na hladině během varu vytvoří. Hrnkem studené vody poté vroucí luštěniny zakropte. Opět přiveďte k varu a alespoň dvakrát zopakujte postup s ochlazením. Dle zásad makrobiotiky také nepoužívejte při přípravě luštěnin tuk. Prospěšné může být také vaření luštěnin spolu s kořením (majoránka, tymián, saturejka). A opět platí zásada „rande na slepo“ a střídmosti.

Cukr, sladkosti? 

Zde platí zásada střídmosti hned dvakrát. Ne proto, že spousta kojících maminek chce získat zpět svou původní váhu a chtějí držet dietu. Ale proto, že cukr je hlavní „potravou“ kvasinek. Ty se po porodu rády zabydlí v našem organismu a potrápí nás buď ve formě vaginální, nebo jako kvasinka na bradavkách. Omezená konzumace cukru a bílé mouky je při protikvasinkové dietě nezbytná.

Sycené nápoje? 

Pokud máte obavy, že bublinky z nápoje nafouknou Vaše miminko, můžete být v klidu. Mléko se tvoří z krve a ta rozhodně po vypití minerálky nebuble. Pokud Vám nedělá pití sycených nápojů potíže, není důvod si je nedat.

Potravinové doplňky? 

Multivitaminy a supernápoje pro kojící maminky typu Gravimilk, Multimam apod. jsou jen prostředky, jak tahat z lidí peníze. Zdravá správně živená kojící žena nepotřebuje žádné doplňky ani superpotraviny. Bohatě stačí např. v období chřipek navýšit obyčejný vitamin C, buď ve formě zeleniny (paprika, kysané zelí) – pokud dítě toleruje, anebo ve formě z lékárny. Zelený ječmen, chlorela, řasy a další superpotraviny také během kojení nedoporučuju. Ať už fungují nebo ne, nejsou nám přirozené a není nutné s nimi experimentovat.

Alkohol?

Ohledně konzumace alkoholu po čas kojení probíhá již dlouho velká diskuze. Někteří zakazují absolutně, jiní doporučují např. černé pivo na podporu laktace, další radí nesmyslné intervaly a odstupy od vypití… Prokázané je však, že alkohol nezvyšuje produkci mléka, žádná dávka není pro dítě absolutně bezpečná (protože prostě do mléka z krve přechází). Občasné – příležitostné vypití malého piva nebo 2 malých sklenic vína (125ml) je považováno za bezpečné a kojené dítě neohrozí na vývoji.